Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Íránská ropná burza hrozí

Americká ekonomika mezi mlýnskými kameny

Krassimir Petrov, Ph.D.( více o autorovi > )

24.1.2006

Forma splácení daní bývá různá. V minulosti to mohlo být zlato, stříbro, výrobky, zboží, popř. zemědělské plodiny vypěstované satelitními státy, dobytek či otroci. Z historického hlediska se platba daní uskutečňovala vždy přímo mezi zúčastněnými státy. Vazalský stát předal část svých vytvořených hodnot impériu.

Ve 20. století se Americe poprvé v historii podařilo zdanit zbytek světa a přinutit jej platit nepřímo – totiž formou vlastní inflace. Nemusela používat sílu nebo hrozbu k tomu, aby jí ostatní státy zaplatily. Stačilo, aby si v zahraničí nakupovala veškeré možné zboží a platila za to svou měnou, kterou ostatní státy přijímaly a uznávaly.

Formálně vzniklo americké ekonomické impérium v roce 1945 v Bretton Woods. V té době už dolar nebyl pro normální smrtelníky plně kryt zlatem, ale zahraniční vlády mohly ještě zlato výměnou za dolary od americké vlády obdržet. Díky tomu se z amerického dolaru stalo světové platidlo. Amerika měla v té době dosti zlata, protože v průběhu druhé světové války si nechávala od spojenců za různé služby platit právě zlatem. Ovšem impérium by nemělo dlouhého trvání, kdyby udržovalo v oběhu jen omezené množství dolarů. V průběhu vietnamské války potřebovala Amerika hodně peněz. Začala tady tisknout dolary a nakupovat za ně služby a zboží a financovat z toho svá válečná dobrodružství. S vědomím, že ty natištěné dolary jsou méně a méně kryté skutečným zlatem. Amerika trvale udržovala obchodní deficit a zvýšené množství dolarů v zahraničních rukou přibližně odpovídalo tomu, co by normální stát získával od svých vlastních občanů formou zvyšující se daně z příjmu. Jenže to byly daně, které platili ostatní.

Jednoho dne to prasklo. A bylo to 15. srpna 1971. Tehdy poprvé Amerika odmítla vydat zlato za dolary držené zahraniční vládou. Prostě ho neměla tolik. Jinými slovy byl to bankrot amerického finančního systému. Amerika nakoupila od zbytku světa obrovské množství zboží, při tom věděla, že jej nikdy nebude schopna zaplatit. A neměla to ani v úmyslu. A zbytek světa zůstal bezmocně stát neschopen zareagovat a potrestat dlužníka, jakoby se to stalo v případě jednotlivce.

Amerika potřebovala nakupovat více a více zboží, aby vyhověla svému stále vzrůstajícímu apetitu, proto musela za každou cenu přijít s nějakým novým důvodem, proč by měl zbytek světa nadále přijímat a držet ve svých bankách její stále klesající měnu.

Od roku 1971, kdy už bylo Američanům zřejmé, že nebudou schopni krýt nadále své dolary zlatem, se hledalo jiné řešení. A našlo se. V roce 1972/73 uzavřely Spojené státy pevně ukotvenou smlouvu s režimem Saudské Arábie. Slíbily, že se postarají, aby vládnoucí režim zůstal u kormidla moci. Ten na oplátku bude přijímat za svou naftu platby v dolarech. Zbytek zemí OPEC následoval příkladu Saudské Arábie. A protože zbytek světa také nakupoval od OPECu naftu, měl najednou důvod udržovat, shromažďovat a zvyšovat své dolarové rezervy. Svět potřeboval stále více nafty a její cena byla stále vyšší, proto bylo třeba mít více a více dolarů. Dolar byl žádaný i přesto, že za něj nebylo možné vyměnit zlato. Ale to nevadilo, protože bylo možné vyměnit jej za naftu. Vznikly petrodolary.

Diskuze

283 příspěvků ( 283 nových)