Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Miláčku, bude pršet. Vržou mně prsa

Silikonová krása

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

26.8.2005

Jak to začalo

Firma Dow Corning byla založena v roce 1943 jako společný podnik Corning Glass Works a Dow Chemical Company. Od roku 1963 začala firma Dow Corning (a spolu s ní několik dalších) nabízet ženám zvětšení prsů vložením silikonových implantů. V roce 1990 zaměstnávala firma 8000 zaměstnanců a měla čistý zisk 171 milionů dolarů (z toho ale jen jedno procento z prodeje silikonových implantů), obrat dosáhl 1.7 miliardy.

Původně byly prsní implanty klasifikovány jako „zdravotní jednotka“ a jako takové nepodléhaly až do roku 1976 schválení FDA (Federal Drug and Food Administration). V květnu 1976 vydal Kongres Spojených států doplněk Medical Device Amendment, který vyžadoval, aby silikonové implanty prošly stejnými testy, jako každý lék na trhu. Ve stejném roce odešel z firmy Dow Corning Thomas Talcott, jeden z mužů, který se podílel na vývoji silikonové náplně. Konkurenční firma McGhan Medical Corporation přišla s novým, měkčím a na omak přirozenějším implantem a tím odvedla Dow Corning sedmdesát procent zákazníků. Aby v Dow Corning nějak vyrovnali ztrátu, rozhodli se její bosové pro tekutější formu silikonového gelu vloženého do tenčího sáčku. To mělo vyvolat pocit větší měkkosti. Thomas Talcott byl proti, argumentoval tím, že tekutější silikon a tenčí stěny sáčku zvyšují nebezpečí, že obsah pronikne do organizmu, ale byl umlčen tím, že i kdyby se tak stalo, příliš by to nevadilo, protože silikon je inertní a organizmu nevadí.

Současně s tím, jak se firma chystala vrhnout na trh vylepšené gelové implanty, provedla 7. února 1975 krátký sedmidenní test na králících. Výsledky testu naznačovaly občasné středně silné záněty, ale to se přičítalo pooperačnímu traumatu. Zpráva z 28. února upozorňovala, že záněty neustupují. Test na opicích prokázal, že část gelu se dostala do organizmu, ale vědci usoudili, že to příliš nevadí, protože látka je biologicky inertní.

V roce 1976 obdržel A.H. Rathjen, šéf skupiny odpovědné za vývoj a zahájení prodeje nových implantů, řadu stížností z řad lékařů, kteří zaznamenali u pacientek zánětlivé reakce krátce po provedené operaci a náznaky, že se silikon dostal do organizmu. Ve zprávě datované v červnu 1976 Rathjen píše: „Znovu a znovu jsem navrhoval, abychom zahájili hloubkovou studii našich silikonů a s tím spojené krvácení.“. V další zprávě píše: „Namísto vědeckých dat firma stále nemá v rukou nic než nekvalifikované spekulace.“

Pokus na krysách v roce 1970 ukázal, že u 80% testovaných zvířat vyvolal silikon rakovinné reakce. To číslo bylo tak vysoké, že ho odmítla i FDA s tím, že výzkum zřejmě obsahoval nějaké chyby. O deset let později provedli další pokus, který opět prokázal, že silikon vyvolává rakovinu. Ale i tyto závěry FDA odmítla s poukazem, že nic neukazuje na to, že by lidská tkáň reagovala podobně. V lednu 1985, kdy změkčené implanty byly v prodeji už deset let, napsal technický ředitel Dow Corning Robert R. Levier, že FDA najednou změnila svůj názor a požaduje test na zvířatech po celou délku života zvířete. „To může znamenat pro naši firmu problém,“ napsal Levier do své zprávy, „protože většina našich tvrzení vychází z pokusů na psech, které netrvaly déle než dva roky.“

Diskuze

172 příspěvků ( 172 nových)