Komentáře
Otevřený dopis kanadskému premiérovi Paulu Martinovi
7.3.2005
Vážený pane premiére,
chtěl jsem Vám poděkovat za způsob, jakým jste Vy a Vaše vláda zúčtovali s panem Ernestem Zündelem. Bylo to pro mě otevření oči.
Kdybyste se mě zeptal před třemi roky, co si myslím o holocaustu, nepřemýšlel bych ani okamžik. Prostě jsem bral automaticky, že se stal, že při něm zahynulo šest milionů židů.
Dnes, na základě toho, co se stalo Ernestu Zündelovi, si myslím něco úplně jiného.
Přišel jsem do Kanady před dvaceti lety na útěku před komunistickým útlakem. Komunisté v rámci ideologického boje často hledali viníky ve vlastních řadách. Ti, kteří byli vybráni jako obětní beránci, byli nejprve zlomeni mučením, aby se přiznali, a pak souzeni v loutkových politických procesech. A následně byli vězněni a někdy i popraveni. Ale nikdy, opakuji nikdy, nedrželi komunisté někoho dva roky ve vězení (dokonce na samotce) bez obvinění. Nikdy nepoužili obvinění, které bylo tak tajné, že je dokonce nesměl vidět ani obviněný, ani jeho právní zástupce. A nikdy na základě tohoto tajného obvinění nikoho nedeportovali do země, kde ho čekalo další vězení.
Pro originál v angličtině
klikněte na obrázek
...pokračování
Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 450 je zobrazeno pouze 247 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 0.0 (hodnotilo 0)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný)