|
KomentářeJídlo? Nemáte na vybranouThomas Smith( více o autorovi > )28.7.2003U nás v Americe máme snahu zamaskovat jakékoliv špatnosti a podrazy způsobem, který nám umožní vypadat před světem jako že jsme největší dobráci. To platí o vládě stejně jako o soukromých firmách. Nikde na světě nevěnují ministři takovou pozornost snaze vypadat dobře, zatímco obhajují ty nejošklivější věci, jaké si lze vůbec představit. Propaganda zaměřena na utajení špinavostí dosáhla v Americe umění. Stačí se například podívat na promyšlenou destrukci světového potravinářského řetězce dosaženou propojením korporací a čelních politiků. V kalifornském Sakramentu proběhla nedávno ministerstvem zemědělství sponzorovaná konference o geneticky modifikovaných (dále jen GM) potravinách. Představitelé města byli nuceni vyslat do ulic plně vyzbrojené policejní oddíly v přilbách, se štíty a s pendreky, aby uklidnily rozvášněný dav, který jasně ukázal, že se mu nelíbí, nuceně konzumovat GM potraviny. Americké ministerstvo pro agrikulturu, teoreticky reprezentující zájmy občanů, vyprodukovalo příslušnou ideologickou zprávu plnou lží na podporu reklamy pro GM potraviny. Podle jejich teorie to vypadá tak, že GM produkty byly vyrobeny proto, aby (cituji) "pomocí moderní technologie snížily nebo omezily hlad a zlepšily nutriční hodnotu potravin". Tajemnice ministerstva agrikultury Ann Venemanová řekla: "Ve skutečnosti tady hovoříme o zvýšení produkce potravin v oblastech, kde jsou lidé hladoví a chudí. V mnoha rozvojových zemích dostávají lidé potraviny z místní produkce, protože tam není vybudována infrastruktura silnic. A z toho vyplývá, že tamní farmáři nemohou uspokojit poptávku tím, že prodají všechno, co vypěstovali. Musí si část vlastní produkce ponechat na setbu pro příští rok. Nemohou, jako my, přijít nakoupit semena od semenářských firem." Přeložme si do normální mluvy, co vlastně Ann Venemanová řekla. Hodlá zavést vládou a korporacemi kontrolovaný monopol, který bude mít absolutní moc nad zásobováním potravinami pro celý svět. Nezávislí farmáři, kteří v potu tváře produkují obilniny a další plodiny, se stanou otroky. Mít absolutní kontrolu nad zásobováním potravinami je snem všech, kteří ovládají americký potravinový průmysl od dob, co Wesson poprvé začal pomocí vědeckých metod manipulovat s jedlým olejem v roce 1911. Kde zůstal náš antimonopolní úřad, aby nás ochránil před takovými krkavčími vlky? Co se skrývá za skutečností, že FDA nechce rozumět svým závazkům, které má vůči konzumentům, co se ochrany a nezávadnosti potravin týče? Malý pohled do historie![]() K tomu, aby užitkové plodiny odolávaly herbicidům, se dnes běžně používá genetické inženýrství. Je to chápáno jako logický další krok v agrikultuře. Kdysi dávno, v dobách, kdy profit ještě nebyl jedinou a hlavní motivací v každé oblasti našeho života, produkovaly rostliny svá vlastní semena. Když se ke slovu dostaly korporace zabývající se setbou, začaly selektivně pěstovat a dodávat zemědělcům setbu pro plodiny, které se nedokázaly samy množit. Dříve takovému farmáři (který není o nic méně naivní, než většina z nás) stačilo, aby si část úrody uschoval pro příští sezónu. Nemusel tedy každý rok kupovat nová semena. Nyní - aniž by se ho někdo ptal - je nucen kupovat si rok od roku novou setbu od semenářských firem. Za cenu, jakou si korporace určí. S kloboukem v ruce a s obavou, kolik to zase bude tento rok stát, přicházejí dnes farmáři klepat na dveře prodejců. Cena, kterou musí každoročně znovu zaplatit, se promítne do ceny potravin. Genetická modifikace byla účelově použitá k tomu, aby užitkové plodiny byly odolné vůči herbicidům. Plevel je odvěký nepřítel farmářů a ti s ní bojují formou postřiků herbicidů. Teoreticky vzato, je-li koncentrace herbicidu správně určena, zahubí to plevel, zatímco užitková plodina přežije. Opakované používání této technologie ale vede k tomu, že plevelové rostliny jsou vůči herbicidům stále odolnější. Rozdíl mezi dávkou herbicidů, která bezpečně zahubí plevel, a dávkou, která zahubí také plodinu, je dnes už velmi malý. Řešení, které zajistí profit, je nasnadě: geneticky modifikovat plodinu tak, aby snesla vyšší dávky herbicidů. Základní principy vědecké společnostiV oblasti agrikultury se stalo bohužel normou, že věda, která má pomáhat zemědělcům, je nemotorná, zkorumpovaná a zfušovaná. Jedním slovem špatná. To, co doopravdy věda pro zemědělce dělá, se na titulní stránky zpráv ministerstva zemědělství (hovoříme o USA, pozn. vydavatele) nikdy nedostane. Vědci se ani příliš nesnaží zastřít svůj motiv, kterým je pochopitelně profit pro firmy, které je platí. Znásilňují přírodu a obvykle to kryjí pod nálepkou "věda". V plánu Anny Venemanové na "snížení hladu a zlepšení výživy formou vyspělé technologie" jsou skryty nejméně tři vážné vědecké chyby. Kdyby tato norma fungovala pro "vyspělou technologii" v jiných odvětvích, např. v dopravě, jezdili bychom dodnes koňmo a bryčkám by pravidelně odpadávala kola. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 2960 je zobrazeno pouze 960 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 0.0 (hodnotilo 0)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Užší výběr podle tématObsah za rok 2003 a měsíc červenec16 článků
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,3436 sekund.