Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Proč nemůže stát racionálně fungovat

Vilém Barák( více o autorovi > )

30.3.2003

Tyto hluboce zakořeněné mýty se v reálném životě projevují tak, že vznikají stále nové a nové politické strany, nebo se uvnitř stávajících politických stran objevují nová a nová hesla, slibující změnu a nápravu nešvarů a média tepou nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, korupci, zneužívání výhod politiky a úředníky, čímž vzbuzují dojem, že tímto se něco změní, že právě toto je správné naplnění slova demokracie.

Výraz demokracie označuje politický systém, umožňující mírovými prostředky vyměnit vládu, založený na rovnosti občanů před zákonem a podřízení se menšiny rozhodnutím většiny. V podstatě se jedná o mechanismus rozhodování, který může směřovat ke svobodě, pravda s větší pravděpodobností než diktatura, stejně dobře jako k totalitě. Demokracie je však pouze prostředek k hledání cíle, jímž je svoboda a spravedlnost, nikoliv vlastním cílem. Nevolám po odstranění demokracie a nastolení nějaké diktatury, ale chci poukázat na to, že dosavadní model demokracie a většinového volebního systému i výkon vlády jsou v rozporu se svobodou člověka a mírovým soužitím členů společnosti. Tyto nedostatky jsou takového rozsahu, že je nelze bagatelizovat s poukazem na nedokonalost každého lidského snažení. Demokracií totiž není volba nějakých představitelů, přičemž fikce volby je popsána níže, kteří následně určují naprosto neomezeně kdo, co a kolik dostane, kdo co smí či nesmí.

Za středobod demokracie jsou považovány volby, na základě nichž politici a následně úředníci získávají mandát vládnout. Volební proces i vlastní chod státu, který se od něj odvíjí, však zatěžuje tak velké množství nedostatků, že koncept demokracie, jako vlády lidu, je silně narušen. Důvody jsou následující:

1. Občané, včetně těch vzdělaných a veřejně aktivních, hlasují na základě předsudků a neověřených či povrchních informací jako jsou letáčky, jednoduchá hesla a vyretušované tváře na billboardech. Je to ovšem naprosto racionální chování. Kdo by obětoval svůj volný čas podrobnému studiu programů a životopisů kandidátů, když jeho hlas je jedním z 8.264.484 dalších? I kdyby chtěl, volič rozezná velice obtížně zda jsou údaje o kandidátech a politických programech pravdivé, nebo se jedná o reklamní nadsázku a co bylo zamlčeno.
2. Voliči nerozhodují (ANO-NE) o konkrétních věcech, ale v režimu zastupitelské demokracie volí politické strany nabízející balík řešení velkého spektra skutečných i domnělých problémů. Odevzdáním hlasu pro určitý volební (politický) program je volič nucen podpořit vedle opatření, s kterými souhlasí i ty jeho části, které jsou mu lhostejné nebo s nimi nesouhlasí. Z toho plyne, že i kdyby se nakrásně jednalo o volební většinu, nikdy to není většina názorová.
3. O volební podpoře můžeme hovořit jako o bianco šeku, jelikož poskytnutím hlasu nevzniká politikovi vůči voliči žádný vynutitelný závazek. Zastupitelská demokracie dovoluje, aby zvolení poslanci přijímali v průběhu svého funkčního období zákony v podstatě nezávisle na názoru svých voličů.
4. Současná podoba demokracie umožňuje jedné skupině občanů hlasovat o majetku (právech, povinnostech) jiných občanů, a to v jiném rozsahu, než jich samých se to týká. Např. úředníci, dávkaři, státní zaměstnanci hlasují o daních, aniž je sami platí, lidé s nízkými příjmy hlasují o progresivním zdanění bohatých atd.
5. Volební neúčast umožňuje, aby k rozhodování o věcech veřejných byli pověřeni zástupci nikoliv většiny, ale minority (pozn. autora; současná vláda má podporu 25,7 % ze všech zapsaných voličů).

Diskuze

33 příspěvků ( 33 nových)