Komentáře
To je radosti na Starém Bělidle!
22.10.2002
Radují se čeští politikové. Radují se novináři. Celkově se zdá, že se radují všichni, protože o těch, co se neradují, se nemluví. Irové nám schválili vstup do EU! Nic nestojí v cestě naší zářné budoucnosti! Pravda, ještě jsme se neptali doma, ale názor vlastních občanů se dá ohnout. Ostatně, podle předběžných výzkumů je stejně pro vstup dobrá polovina dotázaných, tak proč se zneklidňovat. Čtvrtina je proti a ta poslední čtvrtina ještě jaksi není rozhodnuta, nebo ji to nezajímá. Zkrátka, ruka už je v rukávě.
Naše staré přísloví říká, kdo chce kam, pomozme mu tam. Asi není moci, která by přesvědčila (bohužel značně naivní) české občany, že EU neznamená větší pořádek, řád a právní stát. Myslí si - ta polovina národa - jaké to snad budou výhody, až budeme součástí pevné velké struktury. Důvody jsou jasné. My totiž nemůžeme zůstat sami. Jsme příliš maličcí a slaboučcí, neschopní samostatného života. Sami bychom si to naše místečko v srdci Evropy neuhájili. Potřebujeme někoho silného, kdo by nám udělal doma pořádek, kdo by na nás dohlížel (a pleskal nás po prstech, když děláme něco, co se mu nelíbí), někoho, kdo nám bude říkat, co se smí a co ne. Oplátkou mu za to budeme platit. Nejen penězi (ty jsou nahraditelné), ale svým právem na sebeurčení (a to nahraditelné není).
...pokračování
Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 686 je zobrazeno pouze 284 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 3.0 (hodnotilo 1)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný)