Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Čtení z klasiky

Republika

Kniha VIII.

Platon( více o autorovi > )

18.4.2007

"Dobrá tedy. Důvod, proč jsou vládci oligarchie vládci, je jejich velké bohatství. Takže, když nějaké elitní dítě ztratí všechny zábrany, tito vládci nemají zájem v zákoně, který by mu zakázal utratit celý grunt, a přivést tak rodinu na buben. Naopak, cílem oligarchických vládců je skoupit majetek takových lidí, anebo jim půjčit peníze a vzít si jejich majetek do zástavy, a stát se tak ještě bohatší a respektovanější."

"Ano, to je jejich primární cíl."

"A není v tomto bodě zřejmé, že velká touha po bohatství je ve městě nekompatibilní s občanskou disciplínou, a lidé tak nevyhnutelně ztratí zájem jeden o druhého."

"Ano, to jsme si už řekli."

"A tak skrz nezájem, a skrz pobízení dětí bohatých k utrácení, oligarchičtí vládci přivedou některé své kolegy na mizinu."

"Ano, to se skutečně stává."

"A tito nešťastníci, jestli tomu dobře rozumím, potom vysedávají ve městě, ozbrojení a zadlužení, a občas dokonce zbavení politické moci! Tihle jsou sršni s žihadly - nadšeně plánují revoluci, protože nesnáší a intrikují proti těm, kteří teď vlastní jejich majetek - a jim podobným."

"Pravda."

"A tak se město přemění v demokracii - když chudí vyhrají nad útlakem, když zabijí některé své nepřátele, ostatní vyženou do exilu, a stvoří právo svobody na ústavní pozice všem, kdo neutečou - a, samozřejmě, když začnou rozdávat ústavní pozice hlasováním."

"Ano, tak se ustanovuje demokracie - buď násilně, anebo když její nepřátelé ztratí nervy a odejdou do exilu."

"Dobře. Jak tedy bude demokracie vypadat, když si jí lidé nastolí? Jak se v ní bude lidem žít? Nejsou konec konců všichni svobodní, alespoň na začátku? Není demokratické město městem svobody, a svobody projevu? Není v takovém městě každý volný dělat si co chce?"

"Ano, to se o demokraciích říká."

"A když je tam svoboda, pak si každý člověk ve městě může zařídit život jakkoliv se mu zlíbí."

"Zřejmě."

"Je to zřejmě velice různorodý režim, zejména co se lidského charakteru týče."

"Samozřejmě."

"Je to pravděpodobně nejatraktivnější ze všech režimů, které existují - jako pestrobarevný kabát s velkým množstvím vzorů, tento režim upoutá oko člověka pestrobarevností nabízené morálky. Většina lidí bude říkat, že je to nejlepší ze všech možných režimů - jako když ženy a děti koukají na hezký obrázek."

"Vskutku."

"Nikdo tam nikoho nenutí obsadit veřejnou funkci, dokonce ani toho, kdo je k tomu dobře kvalifikovaný. Taky skoro nikdo nikoho nenutí poslouchat ty, kdož sedí na úřední židli. Lidé budou odmítat jít do války, když je město ve válce, zatímco jiní budou odmítat mír v míru. V tomto režimu bude korupce, a tak i kdyby existoval zákon, který by někomu zakazoval obsadit veřejnou funkci, v demokracii není nic, co by v tom člověku opravdu bránilo. A vskutku, není to krátkodobě krásný a jakoby nebeský způsob života?"

"To pravděpodobně je - ovšem pouze krátkodobě."

"A co potom ta pohoda, kterou si užívají odsouzenci. Demokracie je přece civilizovaná! Nebo jste snad nikdy neviděli lidi odsouzené v demokratickém režimu k smrti nebo vyhnanství, kteří - nicméně - zůstávají poblíž, a straší okolí jako duch mrtvého hrdiny, který už nikoho nezajímá a nikdo si ho nevšimne?"

"Takových individuí jsem viděl opravdu hodně."

"A potom je tu pověstná demokratická tolerance. Žádné pedantské dodržování detailů, spíše pouze jakýsi obecný souhlas na věcech, kterým jsme my dali značnou váhu při zakládání našeho teoretického města. Náš argument, že pouze člověk skvělé nátury se může stát dobrým mužem, a to pouze tehdy, když od dětství žije mezi dobrými lidmi, v dobrém prostředí, a prodělal dobrou zkušenost; demokracie úplně otočí vzhůru nohama! V tomto režimu se nikdo neptá na historii a zázemí lidí, kteří se ucházejí o úřad! Všechno, co člověk musí pro křeslo udělat je říct, že je "přítelem lidu"."

"Ó ano, to je ten nechvalně známý odznak vznešenosti!"

"Tyto, a podobné kvality budou demokracii vlastní. Člověk může očekávat, že to bude zábavný režim - anarchistický, pestrobarevný, a zaručující jistou rovnost sobě rovným i nerovným."

"Ano, to je poměrně známý příběh."

"V tom případě jsme s demokracií hotovi, a můžeme se začít bavit o nejrozkošnějším ze všech režimů, a o nejvznešenějším politickém jedinci ze všech vznešených: O tyranii - a o tyranovi."

"Ano, můžeme pokračovat."

"Nevzniká náhodou tyranie z demokracie podobným způsobem, jako demokracie z oligarchie?"

"Jak to myslíte?"

"V oligarchii bylo za ideál považováno bohatství, že ano."

Diskuze

7 příspěvků ( 7 nových)